Určování nepatrných hmotností se neprovádí jejich porovnáváním s etalonem (závažím) nýbrž na základě měření změn frekvence vlastních kmitů vážícího zařízení, zpravidla hranolku nepatrných rozměrů zhotoveného z polovodičů. Při měření změn frekvence kmitání lze totiž dosáhnout obrovské citlivosti, takže takto dokážeme určit změnu hmotnosti o 10-21 kg. Vědcům z kalifornského Caltechu se podařilo citlivost ještě zvýšit až na 10-22 kg. Polovodič nahradili kovem, s nímž se snáze pracuje. To jim umožnilo sestrojit výrazně menší rezonátor (400 nm x 80 nm), čímž zvýšili citlivost, protože měří při vyšších frekvencích (30 až 300 MHz).Vhodně zvolené rozměry umožňují pracovat i na vzduchu, zatímco starší zařízení dávala reprodukovatelné výsledky jen ve vakuu. Vzhledem k tomu, že střední volná dráha molekuly ve vzduchu se pohybuje okolo 65 nm, nedochází při kmitání tělesa těchto rozměrů k jeho brzdění vlivem viskozity ovzduší.
Nejcitlivější váhy světa
5.2.2007
